Skandinávii za polární září a také za astronomii

Ve dnech 29. 9. až 13. 11. 20013 jsem se zúčastnil zájezdu pořádaným hvězdárnou v Rokycanech. Projížděli jsme nádhernou krajinou s pestrými scenériemi, přírodními a kulturními zajímavostmi.
Dojmů z cesty je mnoho a tak jsem se rozhodl pro malou selekci. V následujících řádcích bych se proto stručně věnoval zajímavostem dotýkajícím se astronomie.

30. 9. Univerzitní město Lund a jeho observatoř.

Budova Lundské University - oddělění Astronomie. Foto: J. Ciesla - 2013.
První naší zastávkou po vylodění se ve Švédsku byla Lundská Observatoř. Byla postavena v roce 2001jako součást Lundské University v oddělení astronomie a teoretické fyziky.
Astronomická věž. Foto: J. Ciesla - 2013.Detail věže. Foto: J. Ciesla - 2013.
Kromě prohlídky zvenčí, jsme se dostali i do vstupní galerie v přízemí, které dominoval velký pasážník.
Astronomi - budova Lundské Univerzity. Foto: J. Ciesla - 2013.Pasážník ve foaye. Foto: J. Ciesla - 2013.
Dalším našim cílem byla Stará observatoř v Lundu, která byla už jen po architektonické stránce velice zajímavá.
Stará Lundská Observatoř. Foto: J. Ciesla - 2013.Stará Lundská Observatoř. Foto: J. Ciesla - 2013.
Počátky Astronomie v Lundu je možno nalézt v roce 1672 kdy profesora astronomie Anders Spole nechal postavit hvězdárnu. Tato byla zničena při bitvě o Lund v roce 1676. V roce 1867 byla postavena nová stará hvězdárna v parku ve středu města.
Stará Lundská Observatoř. Foto: J. Ciesla - 2013.Stará Lundská Observatoř. Foto: J. Ciesla - 2013.
K nejznámějším pracím prováděným na observatoři v polovině minulého století, bylo mapování hvězd Mléčné dráhy pod vedením profesora Knuta Lundmarka. Během práce, která trvala dva roky, byly změřeny polohy a dráhy 7000 hvězd, na jejichž podkladě byla vytvořena tzv. Lundská Panorama Mléčné Dráhy.
Jistě by důkladná prohlídka hvězdárny byla velmi zajímavá ale cesta před námi je dlouhá a času poskrovnu, takže se většinou musíme spokojit jen s vnějším pohledem.

1. 10. Stockholm

Velice zajímavá byla návštěva Observatory muzeum ve Stockholmu, a to hlavně díky tomu, že jsme si ji prohlédli i zevnitř.

Observatory muzeum ve Stockholmu Foto: J. Ciesla - 2013.Observatory muzeum ve Stockholmu Foto: J. Ciesla - 2013.
Observatoř byla postavena v letech 1748 - 1753 z iniciativy sekretáře Švédské Královské Akademie Věd Pera Elviuse. Autorem projektu byl Carl Harleman.
Hvězdárna, která má dvě budovy, se nachází na kopci Brunkeberg v parku nazývaném Observatorielunden, a jako muzeum slouží od roku 1991.
Za příznivého počasí jsou zde prováděna pozorování pro veřejnost.
Stockholm_02 Foto: J. Ciesla - 2013.stockholm_10 Foto: J. Ciesla - 2013.
Pozorování byla prováděna z přízemí přes okno a z terasy. Kopule na střeše byla přistavěná až během působení astronoma Hugo Gyldénse v roce 1877, který se nechal inspirovat z místa svého předchozího působení v Pulkově. Ve své době tak vznikla velmi moderní konstrukce, která umožňovala snadné natáčení štěrbiny pozorovatelny po celém obvodu.
stockholm_13 (70K)stockholm_16 (35K)
K pozorování byl zakoupen čočkový dalekohled u firmy Repsold & Söhne. Dalekohled, který je zde v současné době, byl vyroben firmou Zeiss v roce 1910.
Z důvodu nárůstu světelného znečištění rozrůstajícím se městem byly v roce 1931 odborné pozorovací programy a mnohé přístroje převedeny do Saltsjobadenu.
Stockholm_03 Foto: J. Ciesla - 2013.stockholm_12 Foto: J. Ciesla - 2013.
Na parkovišti mezi oběma budovami je jedno ze zastavení planetární stezky - Saturn s vyobrazením planet v měřítku 1:50 miliardám.
Stockholm_04 Foto: J. Ciesla - 2013.Stockholm_09 Foto: J. Ciesla - 2013.
Jak jsem se později dozvěděl, střed tohoto modelu se nachází v budově Observatory Muzea ve staré meridianové místnosti. Slunce je reprezentováno malým žlutým balónem, zavěšeném v rohu mistnosti. Ve stejné místnosti na stěně je vyneseny fragmenty oběžných dráh Merkuru, Venuše, Země a Marsu. Planeta Jupiter je situována vně budovy vedle vchodu. Planety Uran a Neptun v modelu chybí a planetku Pluto nalezneme na pleketě umístěné na rohu domu na Norrtullsgatan.
Sluneční hodiny. Foto: J. Ciesla - 2013.Planetárium. Foto: J. Ciesla - 2013
Zajímavostí, na kterou také nebyl čas, je Švédská sluneční soustava - Ve Stockholmu se nachází střed modelu sluneční soustavy, který je postaven v měřítku 1:20 miliónům a je tak největší na světě. Jednotlivá tělesa sluneční soustavy jsou rozmístěné ve významných místech napříč Švédskem.
The Sweden Solar System. Picture from Wikipedia
Slunce je reprezentováno kopulí Globe Arény ve Stockholmu. Se svým průměrem 71 m je největší sférickou budovou na Zemi. Jednotlivé vnitřní planety jsou rozmístěné po území Stockholmu, ostatní planety, některé planetky a komety jsou pak po celém Švédsku. Zemi nalezneme 7.6 km od Globe Arény v Cosmonova, Naturhistoriska riksmuseet. Země má v modelu průměr 65 cm a Měsíc 18 cm. Jupiter, který má průměr 7.8 m, se nachází na mezinárodním letišti Arlanda, Saturn je v Uppsale a trpasličí planetka Pluto v Desbo, 300 km od Globe Arény. Model končí rázovou vlnou ve vzdálenosti 950 km od Slunce ve městě Kiruna. Nejmenším tělesem v modelu je asteroid Palomar-Leiden 5025 o průměru 0,2 mm ve vzdálenosti 60 km od Globe Arény. http://www.astro.su.se/english/about-us/the-sweden-solar-system-1.74650
Univerzitní hvězdárnu jsme viděli jen zpovzdálí. Oddělení Astronomie na Stockholmské Univerzitě. Pod kopulí se nachází největší dalekohled ve Švédsku AlbaNova Telescope se zrcadlem o průměru 1m a ohniskem až 11m. Dalekohled o hmotností 2,3 tun, který byl vyroben německou firmou Astro Optik, byl uveden do provozu 8. 1. 2009.
Stockholm_05 Foto: J. Ciesla - 2013.Stockholm_schmidt. Picture from Internet

2. 10. Uppsala

Při příjezdu do Uppsaly vidíme v dáli Uppsalskou universitu s univerzitní hvězdárnou. V plánu máme ale návštěvu staré observatoře.

Old Observatory. Foto: J. Ciesla - 2013.Refraktor. Picture from Internet.
Stará observatoř byla postavena v letech 1844-1852 a otevřena v roce 1853. Je situována v centrálním parku kde se nachází dosud.
V roce 1860 byla vybavena 9" refraktorem zakoupeným u firmy Steinheil & Söhne v Mnichově za 15000 SEK. Pro fotografické účely byl v roce 1893 nahrazen dvojitým refraktorem. Dalekohled měl zvlášť objektiv pro vizuální pozorování a zvlášť pro fotografii. Objektiv pro vizuální pozorování měl průměr 36 cm a fotografická část 33 cm při světelnosti f/15. Montáž dodala firma Rapsold z Hamburku. Dalekohled byl pro vědecké účely používán do roku 1960. V pozdějších letech byl využíván studenty k astrometrickým pozorováním jasných dvojhvězd.
Roku 1914 zde byl instalován první širokoúhlý astrograf.
Uppsala - stará observatoř Foto: J. Ciesla - 2013.Uppsala - stará observatoř Foto: J. Ciesla - 2013.
Kromě kopule na hlavní budově, se zde nachází ještě několik pozorovacích domečků.
Z důvodů zhoršujících se světelných podmínek byla v roce 1944 vědecká činnost hvězdárny převedena do původně soukromé Kvistabergovy observatoře, která byla získaná darem. Zde byla instalována Schmidtova komora 100/135/300cm na ekvatoreální vidlicové montáži.
Od roku 1956 má Uppsala svojí jižní stanice na hoře Stromlo a observatoř v Siding Spring v Austrálii.
Zde nacházím také sluneční hodiny. Jedny jsou velice nezviké. Nemají stínový ukazatel. Sluneční čas ukazuje hranice mezi osvetlenou a neosvětlenou částí na kulové ploše.
Druhé sluneční hodiny se nacházejí na jižní stěně starého kostela. Jedá se o svislý číselník, na kterém jsou jenom hodinové risky a zbytek číslic pro šestou hodinu. Jako ukazatel stínu je použit polos - tyčka vetknutá do průsečíku hodinových čar a rovnoběžná s osou rotace Země.
Uppsala_01 Foto: J. Ciesla - 2013.Uppsala_01 Foto: J. Ciesla - 2013.

2. 10. Soderhamn

Prstencové polární sluneční hodiny

Prstencové sluneční hodiny. Foto: J. Ciesla - 2013.Prstencové sluneční hodiny.

2. /3. 10. Umea

Orientace na obloze je trochu složitější. Jsme sice jen o nějakých 20 stupňů severněji, ale na poloze Polárky a i okolních souhvězdí je to znát.
Polární záře se objevila někdy kolem 2. hodiny ranní a většina z nás ji zaspala. Ti, kteří ji hlídali, toho nelitovali. Získali úžasné snímky dynamicky se vyvíjející polární záře.
Když odjíždíme z města, spatřujeme po levé straně budovu hvězdárny "Umevatoriet". Součástí hvězdárny je galérie s 3D interaktivními modely, Legorobotarium, chemická laboratoř pro malé chemiky, planetárium a kopule s dalekohledem Meade.
Umevatoriet - Foto: J. Ciesla - 2013Umea_Meade. Picture from Internet

3. 10. Polární kruh

Díky sklonu polární osy Země vzhledem k ekliptice, v oblasti mezi polárním kruhem a pólem po velkou část roku slunce nevychází a téměř po stejnou dobu zase nezapadá. Nastává zde polární noc a polární den.
Jak jsme se na vlastní oči přesvědčili, polární kruh není žádnou ocelovou obručí na zemském glóbu, ale je vydlážděn zámeckou dlažbou.
Na polárním kruhu. Foto: J. Ciesla - 2013.Na polárním kruhu.

3. /4. 10. Kiruna vyhlížení polární záře

Na kopci nad Kirunou. Foto: J. Ciesla - 2013.Souhvězdí Vozky. Foto: J. Ciesla - 2013.
V noci se vydáváme na kopec tyčící se nad městem. Cesta je to vyčerpávající. Z vrcholu se nám otvírá úžasný pohled na město i na osvětlený důl, který vypadá jako obrovská loď kotvící v přístavu.
Na obloze jsme zaznamenali několik zjasňujících se míst. Až fotoaparát nám potvrdil, že se jednalo o polární září. Tak byla slabá a nevýrazná. Krátce nato se obloha zatáhla a my se vydaly zpět na hotel.
Kiruna - pohled na rudný důl v noci. Foto: J. Ciesla - 2013.Kiruna v noci. Foto: J. Ciesla - 2013
Kromě toho, že zde je největší podzemní rudný důl v Evropě, nachází se zde také Švédské centrum kosmického výzkumu SSC - Esrange Space Centrum. Je to jediný evropský kosmodrom na který nás upomíná Raketa Maxus, kterou míjíme kousek od středu města. Je to jednostupňová raketa vypouštěná do výšek 700 km. Součástí SSC je také Studentské centrum raketových a balonových letů.
Raketa Maxus v Kiruně.

4. /5. 10. Andenes

V Andenes to na pozorování polární záře nevypadá.
Andenes v noci. Foto: J. Ciesla - 2013
Horizontální sluneční hodiny nacházející se u paty majáku, jsou zajímavé svým provedením. Zemský glóbus s polární osou sloužící jako ukazatel času nám skvěle demonstruje sklon polární osy v těchto zeměpisných šířkách.
Hodinové značky od 1 do 24 hodin nám zase připomínají fakt, že se nacházíme v oblasti, kde Slunce každý den nezapadá.
Horizontální sluneční hodiny. Foto: J. Ciesla - 2013.Jedna z číslic číselníku. Foto: J. Ciesla - 2013.
Zde je možné naleznout nejseverněji položenou startovací plochu pro rakety a vědecké balony a v širokém okolí také spousty radarů pro jejich sledování. Je zde ale také vojenská základna, což si někteří z nás ověřili na vlastní kůži.
Radarová staniceRadarová stanice

5. /6. 10. Lofoty - Laukvik - kemp Sandsleta

Po celodenním dešti se počasí umoudřilo a během noci se dokonce několikrát oblačná přikrývka roztrhala. Nedalo nám to, a co hodinu jsme vylézali z teplé chaty do studené noci. Tato aktivita se nakonec také vyplatila. Aktivita polární záře byla velice nízká (4) a tak pro lidské oko to znamenalo jenom nějaké chvilkové zjasnění na obloze. Opět až fotoaparát nám potvrdil, že to polární záře i když velice slabá, byla.
Světla z města za horami. Foto: J. Ciesla - 2013.Labuť letící Mléčnou Dráhou. Foto: J. Ciesla - 2013

7. /8. 10. Polární kruh

Při zpáteční cestě směrem na jih překračujeme opět severní polární kruh. Tentokrát v noci.
Je zde velké informační středisko, ale už je zazimované. Navíc v tuto noční dobu a v té zimě, kdo by tu byl?
Na polárním kruhu Foto: J. Ciesla - 2013.Na polárním kruhu. Foto: J. Ciesla - 2013.

8. /9. 10. Andalsnes polární záře mezi mraky

Pod téměř zataženou oblohou. Foto: J. Ciesla - 2013.Mraky rychle plují oblohou. Foto: J. Ciesla - 2013.
Celý den pršelo. Až k večeru déšť ustal a mezi mraky se objevilo několik trhlin. Kolem desáté to přišlo. Mezi mraky se to znatelně zjasňovalo. Začali jsme fotit. Snímky nám zase potvrdily polární záři. Mraky se po obloze pohybovaly velice rychle a tak záleželo na využití každé vteřiny. Snímky tak získaly zajímavý a místy i dost dramatický vzhled.
Polární záře mezi mraky. Foto: J. Ciesla - 2013.Polární záře mezi mraky. Foto: J. Ciesla - 2013.

9. /10. 10. Kemp Norberg u Lomu

I zde se nám noční hlídky vyplatili. Akorát jediné co nám vadilo, byl obrovský kopec před námi, který většinu polární záře zakryl.
Oblačnost a polární záře? Foto: J. Ciesla - 2013Jupiter dominuje obloze. Foto: J. Ciesla - 2013

11. 10. Oslo

Sluneční hodiny v parku Vigeland. Park je velice dobře známý svými sochami, které mne nezaujali ani z části tak jako okolní příroda a sluneční hodiny, které se zde nacházejí.
Jedná se o prstencové sluneční hodiny, které ukazují pravý sluneční čas. Tento se liší od občanského času, který je odvozen od času středního slunečního. Odchylka těchto dvou časů se v průběhu roku mění. Velikost odchylky je způsobena vlivem nerovnoměrného pohybu Země kolem Slunce a sklonem rotační osy Země vzhledem k ekliptice.
Pozorného pozorovatele jistě zaujme tvar osmičky kolem polední přímky. Jedná se o analemu, která je vyjádřením časové rovnice neboli časovou odchylkou.
Polární prstencové sluneční hodiny. Foto: J. Ciesla - 2013Polární prstencové sluneční hodiny. Foto: J. Ciesla - 2013
Radnice v Oslo je je sama o sobe velice zajímavá stavby. Já bych se zaměřil jen ale na veliké hodiny nalézající se na zadní starně budovy. Na první pohled svým číselníkam připomínají hodiny Pražského orloje. Tyto astronomické hodiny mají pět ručiček, které ukazují občanský čas, hvězdný čas, polohu Slunce a Měsíce a fáze Měsíce. Lze z nich odečíst také délku dne a noci.
Oslo_12 (54K)Oslo_14 (64K)

12. 10. Ostrov Ven nebo též dříve Hven

Ostrov Ven z Trajektu Foto: J. Ciesla - 2013
Ostrov Ven se nachází v úžině mezi mezi Švédskem a Dánskem. Rozlohou je to poměrně malý ostrov, který na délku 4.5 km a na šířku 2.4 km. Svého věhlasu získal v době, kdy na něm působil astronom Tycho Brahe. Ten dostal v 16. století ostrov darem od od Dánského krále Frederika II.
Planetární stezka - Saturn. Foto: J. Ciesla - 2013Planetární stezka - Jupiter. Foto: J. Ciesla - 2013
První, na co tady narážíme, je také planetární stezka. Model začíná plastikou, představující Slunce, umístěným před muzeem. Slunce má v tomto modelu průměr 162 cm. Jednotlivé planety jsou rozmístěné v poměru velikostí a vzdáleností podél ulice Landsvagen. Jsou tu Merkure, Venuše, Zemš, Mars a Saturn kousek před přístavem Backviken. Proč jenom těch šest planet? Model představuje jenom planety, které byly v době, kdy zde působil Tycho Brahe, známé. Navíc, v použitém měřítku, by se planety daleko mimo ostrov.
Planetární stezka - Slunce. Foto: J. Ciesla - 2013Renesanční zahrada a kostel Všech Svatých. Foto: J. Ciesla - 2013
Ve středu ostrova, v bývalém kostele Všech Svatých se nachází moderní muzeum věnované době působení Tycha Brahe a jeho vědeckému přínosu pro astronomii.
Expozice v muzeu.Expozice v muzeu
Tycho Brahe působil na Venu v letech 1576-1597 na zámku Uraniborg. Zde založil observatoř, ze které prováděl svá pozorování. Zatímco zámek byl v 17. století zbořen, observatoř, i když bez vybavení, se zachovala do současnosti.
Stjenborg - Hvězdný zámek. Foto: J. Ciesla - 2013Quadrant - prezentace pod kopuli. Foto: J. Ciesla - 2013
Proč je observatoř pod zemí? Na ostrově Ven, který je téměř rovinný a kousek nad mořskou hladinou, často fouká silný vítr, který by vadil při pozorování. Jedním z řešení je tedy umístit měřící přístroje do závětří, tedy pod úroveň okolního terénu kde je rovněž eliminován vliv tepelných efektů.
Zatímco exterier Stjenborgu byl zrekonstruován do podoby z 16. století, vnitřní prostory byly upraveny pro multimediální prezentaci, která nás seznamuje s příběhem Tycha Brahe provádějícím zde důležitá astronomická měření.
Ven - prstencové sluneční hodiny. Foto: J. Ciesla - 2013Ven - prstencové sluneční hodiny. Foto: J. Ciesla - 2013
V několika zahrádkách je možno také vidět prstencové polární sluneční hodiny.
Pro www.astroama.com nafotil a popsal Jaromír Ciesla - 2013