Roman Portable Dial

Jaromír Ciesla - VIII/2009


roman dial (68K)

Reprodukce z knizy The Book of Sun-dials vydané roku 1900

V období Říše římské byly přenosné sluneční hodiny nazývané viatoria pensilia, název je odvozen od jejich závěsného mechanismu. Tato skupina čítá nepřeberné množství variant, lišících se od sebe nejen tvarem a provedením, ale i způsobem, jakým bylo měření času prováděno. Některé typy byly již Vitruviem ( De Architectura, Book IX, ch. 8) zařazeny do skupiny pros pan clima, to znamená hodiny uzpůsobené pro použití ve všech zeměpisných délkách.
Jedny velice zajímavé hodiny z této skupiny, na svoji dobu velice zajímavě a pokrokově řešené, byly objeveny v Tusculum (bývalý chrám asi 25 km od Říma) v roce 1741. Nález ale nebyl kompletní a navíc byl ve velmi špatném stavu. První popis těchto hodin pochází z téhož roku od G. Baldiniho (Saggi di Dissertazioni etct nell´ Accademia Etrusca di Cortona). Později se objevilo ještě několik popisů (G. H. Martini 1777, F. Woepke 1842), avšak první kompletní práce pochází až od Lewise Evanse v knize The Book of Sun-dials z roku 1900.
Následující popis se vztahuje na hodiny z kolekce L. Ewanse, které byly nalezeny ve velmi dobrém stavu nedaleko Bratislavy a nyní jsou součástí sbírek Museum of the History of Science, Oxford. Datovány jsou podle různých pramenů do období let 120 – 300 n.l.

frontsidebackside

Přední a zadní strana podle fotografií ze stránek Muzea historie vědy v Oxfordu

Celý instrument je zhotoven z bronzu a je složen ze čtyř dílů. Největší částí je disk o tloušťce asi 3 mm a o průměru 60.5 mm s vyrytými názvy třiceti měst včetně zeměpisné délky na jeho zadní části. Údaje jsou psané latinkou a římskými číslicemi ( od EGYPT XXX po BRIT LV). V horní části disku je očko na zavěšení. Na obvodu přední strany disku v horním pravém kvadrantu je úhlová stupnice pro zeměpisnou šířku v rozsahu 30° až 60° po 10° označená rovněž římskými číslicemi XXX a LX.
V přední části disku je otočně kolem středu vsazen kotouček, na kterém je ryskou vyznačen rovník. Po pravé a levé straně se nachází deklinační stupnice pro polohu Slunce nad a pod rovníkem v rozsahu 23.5°. Levá část stupnice je označena daty zimního slunovratu VIIIKIAN ( 8 dní před 1.lednem odpovídá 25. prosinci dle juliánského kalendáře) a letního slunovratu VIIIKIVL ( 8 dní před 1. červencem - 24 červen jul. kal.).
Na kotoučku se nachází ještě jedna značka umístěná na rysce kolmé k rovníku. Tato značka slouží k natočení kotoučku dle zeměpisné šířky.

číselník s ukazatelem
Schéma dopadu stínu na plochu číselníku

Nejzajímavější částí je ale samotný číselník s gnómonem, který je uchycen na čepu ve středu disku a ze zadní strany zajištěn kolíkem. Jednotlivé hodinové rysky, kterých je šest, jsou bez čísel a jsou vyneseny na zakřivené ploše. Světlou část dne tak dělí na dvakrát šest hodin ante meridiem – před polednem a de meridiem – po poledni. Čas měřený těmito hodinami je rovnoměrný pouze v době rovnodennosti.

Postup měření času:


Délka hodin

Zpočátku byl den rozdělen na čtyři etapy, teprve později bylo přijato dělení na dvanáct hodin. V době Ciceronově byla už i noc rozdělena na dvanáct hodin. Hodiny se u Římanů označovaly řadovými číslovkami: místo "jedna hodina" se říkalo "první hodina" (hora prima). Délka hodiny se měnila během roku v závislosti na délce dne – nerovnoměrné hodiny horae unequale. Jak vyplývá z tabulky, pro Římany byla maximální odchylka 1 hodiny, což byla na tehdejší dobu vysoká přesnost.

delky_dne (46K)
Grafické znázornění dráhy Slunce po obloze a sezónní změny délky hodiny

Temporální / Římské hodiny

Následující tabulka ukazuje porovnání plynutí temporálních hodin v Praze a v Římě.

místo15:00 vd / 50:00 sš12:29 vd / 41:54 sš
datum21.VI21.XII21.VI21.XII
hodinazačátekzačátekzačátekzačátek
03:578:034:407:39
15:188:425:558:24
26:389:217:119:09
37:5910:008:269:54
49:2010:409:4110:39
510:4111:1910:5611:23
612:0211:5812:1212:08
713:2312:3613:2712:53
814:4313:1614:4213:37
916:0413:5615:5814:22
1017:2514:3517:1315:07
1118:4615:1418:2815:52
1220:0615:5319:4316:37
délka1:210:391:150:45

Délka temporální hodiny je jedna dvanáctina světlé části dne. Její délka je proto odvislá od celkové délky světlé části dne, která se v průběhu roku mění. První hodina začíná východem slunce. Poledne vrcholí koncem šesté hodiny. Dvanáctá hodina končí západem slunce.
Spodní oblouk reprezentuje pohyb Slunce nad obzorem v době zimního slunovratu, kdy je délka jedné hodiny nejkratší. Prostřední oblouk patří dráze Slunce ve dnech rovnodennosti, kdy jsou délky denních i nočních hodin stejné. Horní oblouk značí pohyb Slunce nad obzorem v době letního slunovratu, kdy je Slunce nejvýše nad obzorem, denní hodina je nejdelší a noční nejkratší.


Odkazy

The Book of Sun-dials
Journal of the Royal Astronomical Society of Canada, Vol. 52
Museum of the History of Science, Oxford

Na úvod