Olomouc, Wurmova 11

Aneb co nám prozradí sluneční hodiny?


Již při vstupu na nádvoří z ulice Wurmova, nám padne do oka číselník slunečních hodin nacházející se na stěně po naší levici. Prvním pohledem tento číselník zaujímá naší pozornost pestrým a kontrastním provedením. V tu chvíli nám dojde, že ač se nachází ve velice zuboženém stavu, v době svého zhotovení byl určitě chloubou pro své okolí.
Podrobným studiem tohoto exempláře si uvědomuji že jsem podobné sluneční hodiny již někdy někde viděl. Jedná se o svislé sluneční hodiny malované na omítce stěny, jejíž kolmice má směr natočený o osm stupňů k východu. Jako ukazatel je použit polos s nodem. Polosem rozumíme šikmý ukazatel, který je rovnoběžný se zemskou osou, a nodem nazýváme zvýrazněný bod, zde kulička na tomto ukazateli, který nám pomáhá určit polohou svého stínu v prostoru mezi slunovratovými parabolami dobu vstupu Slunce do jednotlivých zvířetníkových znamení zvěrokruhu. Rozsah měřený těmito hodinami je od sedmé ranní až do páté hodiny odpolední pravého slunečního času.
Římské číslice označující jednotlivé hodiny se značkami pro poloviny jsou umístěné na bohatě řasené stuze vinoucí se po obvodu číselníku. Hodinové rysky nacházející se ve vnitřní části číselníku ve směru od stuhy mají dělení po čtvrť hodině. Co je ještě dobře patrné jsou hyperboly pro letní a zimní slunovrat se zbytky symbolů pro znamení Kozoroha a Raka. S přímkou pro rovnodennost je to již podstatně horší, ta je téměř neznatelná a na její dávnou přítomnost odkazuje znak znamení zvěrokruhu pro Váhy v pravé části se zbytkem rovníku. Při troše fantazie, když už víme kde by mohl být uvidíme v levé straně i symbol pro znamení Berana.
Dalším podrobnějším průzkumem plochy číselníku zaregistrujeme ostatky po číslicích ve dvou sloupcích, jeden po levé (12, 8) a druhý po pravé straně (14, 12) na půl cesty od polední přímky ke stuze na bocích. Probráním se možnostmi, co můžou tyto číslice znamenat, dojdeme k závěru že se jedná o délky dne (long diei) v levém a délky noci (long noctis) v pravém sloupci.
Velice zajímavé se jeví také vlastní pozadí číselníku. Ve spodní části se může jednat o červené Slunce, jak se jeví při východu či západu, nad kterým je něco jako oblaka. S ohledem na dobu vzniku a postavení Olomouce lze usuzovat s velkou pravděpodobností na nějaký biblický motiv.
U podobných slunečních hodin se velice často nachází ještě i doprovodné texty případně rok vzniku a jméno autora. Jediný pozůstatek po textu, který ač velice špatně, je na číselníku ještě vidět, se nachází při jeho horním okraji kousek nad patou ukazatele. Při podrobnějším pohledu je zde možno rozeznat jen několik písmen. Hned první písmeno je „F“ jako Fec nebo Fecit což je výraz pro zhotovil, následuje pomlčka a velké „A“, další je až po několika nejasných obrysech malé „g“, po kterém následuje řada dalších, tentokrát neúplných písmen.
Jako vodítko mi byl vzhled a provedení celých slunečních hodin, které mne zavedlo ke jménu Engelbrecht. Proto jsem se také zaměřil na jednotlivé prvky a zejména texty. Pro malé připomenutí, v dějinách gnómoniky figurují dva Engelbrechtové. Jan, který používal signaturu „Fecit Iohann Engelbrecht“, někdy s přídomkem "Berauensis". A jeho syn Anton, používající signaturu „Fecit Anton Engelbrecht“. Po porovnání obou jmen se zbytky znatelnými na číselníku je patrné že by text mohl znamenat F – A. Engelbrecht. Pokud by se opravdu jednalo o dílo Antona Engelbrechta, bylo by v tomto případě i vyjímkou ve zpracování, konkrétně ve volbě výtvarně zpracovaného pozadí, které je u dosud známých děl Engelbrechtů jednobarevné.
Hodiny byly restaurovány někdy před asi padesáti lety. Oprava ale nekopíruje předchozí číselník, který místy prosvítá a je vidět že je oproti posledním obrysům značně posunut. Ale i přes tyto nedostatky bych tento číselník zařadil k nejpěknějším v Olomouci.


Jaromír Ciesla, červen 2010

Na úvod