Římské číslice

Při podzimním setkání příznivců slunečních hodin v Hradci Králové došlo pod hodinami na nádvoří „Šatlavy“ k diskusi ohledně použití znaku IIII pro čtvrtou hodinu. Na základě této diskuse vznikl tento článek, který sice vypadá jako „nošení dříví do lesa“, ale abych se přiznal, sám jsem o některých pravidlech nevěděl. Doufám že bude přínosem i ostatním.
Římské číslice jsou součástí číselné soustavy, kterou převzali staří Římané od Etrusků. K zápisu jednotlivých čísel byly původně používány samostatné symboly, které byly ve středověku modifikovány do dnešní podoby. Ačkoliv již před jedenácti stoletími bylo zavedené používaní arabských číslic, v mnoha případech se i v dnešní době římské číslice používají ( číselníky hodin, označování století, měsíců a kvartálů, číslování položek, odstavců, kapitol a podobně).

Způsob zápisu římských číslic prošel během staletí svým vývojem, ale i dnes se lze setkat s kombinacemi, které jakoby odporovaly výše uvedeným pravidlům. Jako příklad je možno uvést použití číslice 4, kterou běžně zapisujeme jako IV, ale často se můžeme setkat právě s tvarem IIII. Původně byl používán symbol IIII a to z důvodu, že znak IV byl zkratkou pro jméno boha Jupitera (psáno: IVPPITER) a tudíž nebylo vhodné tuto variantu používat. Použití IV bylo zaváděno až v období středověku. Například v manuskriptu z r. 1390 je používáno k vyjádření č.4 symbolu IIII, jiný manuskript z téhož roku používá IIII i IV a do třetice manuskript z roku 1381 používá jen znak IV.
Ve Francii XVII. století dokonce sám král Ludvík XIV. dával přednost znaku IIII před IV, a tak jeho hodináři používali výlučně IIII pro číslici 4.
Jako hlavní důvod upřednostnění IIII před IV na číselnících hodin se jeví lepší vizuální souměrnost s VIII na opačné straně číselníku, kterou IV nemá, i když tato varianta je zase lépe čitelná.
Podobné výjimky se nevyskytují jenom pro číslici 4. V  dokumentech a na stavbách se často setkáváme i s dalšími variantami, které nejsou v souladu s výše používanými pravidly. Jedním z příkladu může být datum na Oblouku admirality v Londýně, kde je letopočet 1910 napsán ve formě se čtyřmi C jako MDCCCCX a nikoliv MCMX.

Jaromír Cíesla, I/2009.


Doporučené odkazy pro další studium:
www.converter.cz/prevody/rimska-cisla.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Římské_číslice
www.ubr.com/clocks/frequently-asked-questions-faq/faq-roman-iiii-vs-iv-on-clock-dials.aspx