Miechów

Jaromír Ciesla - II/2011


Při jednom ze svých výletů za slunečními hodinami po Polsku, vedla také do města Miechów. Podle informací, které jsem získal od polských přátel, se jižní svislé hodiny nacházejí na jedné ze zdi místního kostela. Nalezení většiny slunečních hodin v Polsku mi nedělalo velké potíže. Nacházejí se totiž velmi často na budově kostel, který je zdálky dobře vidět. A pokud se týká menších měst a obcí, obvykle se zde nacházejí jeden až dva. Auto jsem nechal na nedalekém parkovišti na náměstí a ke kostelu se vydal pěšky. Jak se přibližují ke kostelu na dohled, zkoumám jeho stěny a hledám číselník slunečních hodin. Na jedné ze zdi spatřuji nápadný čtvercový objekt a záhy zjišťuji, že jsem našel to co jsem hledal. Na jižní stěně kostela jsou upevněné sluneční hodiny o rozměru 40x40 cm. Při bližším pohledu ale zjišťuji, že se s největší pravděpodobností jedná o vodorovný číselník z roku 1851, kterému navíc chybí ukazatel.
Při zpracováváni fotodokumentace na počítači, spouštím program Orologi Solari, do kterého zadávám souřadnice Miechówa a parametry číselníku i se snímkem. Na první pohled je patrno, že číselník není navržen pro toto stanoviště (levý obrázek). Po kratším laborování, při kterém měním hodnotu zeměpisné šířky, se dostávám až na hodnotu 23°, pro kterou jednotlivé rysky hodinových čar perfektně sedí (pravý obrázek). Výsledkem tohoto mého pokusu bylo potvrzení správnosti konstrukce vodorovného číselníku, který byl původně navržen pro zeměpisnou šířku 23°. Jedno z vysvětlení, které mne napadá je, že tyto sluneční hodiny mohly být přivezeny z daleké ciziny. Jejich umístění na kostele potom může symbolicky připomínat misijní pobyt některého ze zdejších mnichů v daleké střední Americe nebo na severu Afriky. Pro původ číselníku se nabízí ještě jedno stanoviště, které je ale daleko za severním polárním kruhem. Zde by bylo možno použít tento číselník jako svislý.