Dokumentace a hodnocení slunečních hodin


K hodinám obvykle přistupujeme z větší vzdálenosti, díky čemu se již při prvních pohledech utváří v naší mysli názor na celkovou kompozici, ve které hodnotíme hlavně to, jak jsou sluneční hodiny do prostoru zakomponovány a jaký dojem na nás zanechávají. S postupným přibližováním se zaměřujeme na jednotlivé rozpoznatelné detaily, kdy hodnotíme zejména vlastní provedení slunečních hodin a použité materiály. V závěrečné fázi našeho seznamování se slunečními hodinami hodnotíme gnómickou správnost provedení, která je pro správnou funkci hodin nejdůležitější.
Podobně postupujeme i při fotografické dokumentaci, kdy postupujeme rovněž v jednotlivých fázích postupného přibližování se k cílovému objektu. Rozhodně se nespokojujeme jen s jediným snímkem. Zatímco první snímky zabírají širší okolí, mnohdy i s přilehlými budovami, další snímky se již pomalu začínají zaměřovat na bližší okolí, až nakonec fotíme jednotlivé detaily.
Postupování dle těchto zásad má kromě vlastní dokumentace ještě několik výhod.
Za prvé, při pozdějším třídění a prohlížení jednotlivých snímků si velmi často všimneme dalších detailů, které nám při naší návštěvě unikly. Navíc, pomocí snímku, pořízeného kolmo na číselník, máme možnost provést jednoduchou kontrolu správností vynesení hodinových a datových čar.
Za druhé, zájemce, který si hodlá tyto hodiny prohlédnout na jejich stanovišti, je k nim prostřednictvím těchto snímků, jsou-li dostupné v katalogu, dobře naveden.

    Vlastní hodnocení lze roztřídit do několika bodů:
  1. Jsou vhodně zasazeny do prostředí, ve kterém se nalézají?
  2. Je použit vhodný materiál?
  3. Je provedení originální?
  4. Dokážou upoutat pozornost?
  5. Jsou provedené kvalitně?
  6. Jsou gnómicky bohaté?
  7. Je číselník dobře čitelný a přehledný?
  8. Jsou použity vhodné a správné symboly na číselníku?
  9. Jsou provedené přesně a správně nastavené dle gnómických pravidel?
  10. Obsahují doplňkové informace?
Ad 1: Při vlastním návrhu slunečních hodin by se měl brát ohled na okolní architekturu a prostředí, ve kterém budou umístěné. Hodiny nemají toto prostředí narušovat, ale vhodně doplňovat. Při volbě stanoviště je třeba brát v úvahu vliv okolních stromů, budov a dalších okolních předmětů z hlediska možného stínění.
Ad 2: Je dobré používat kvalitní materiály, které jsou odolné povětrnostním vlivům, jsou bezpečné a pokud možno odolávají i vandalům. Při konstrukci číselníku se vyhýbáme vysoce lesklým materiálům, které znesnadňuji jeho čitelnost. Bereme také ohled na bezpečnost pro kolemjdoucí.
Ad 3: Při vlastním provedení je důležitá i originalita návrhu, kde se fantazií meze nekladou. I když se autor nechá třeba inspirovat nějakým jiným nápadem, neměla by to být obyčejná kopie.
Ad 4: Hodiny jsou architektonickým celkem, který je vhodně zasazen do okolí, ale také proveden tak, aby dokázal oslovit kolemjdoucího k tomu, aby se i zastavil a třeba i zamyslel nad všudypřítomností času.
Ad 5: Hodiny mohou být udělané přesně, ale to čím upoutávají, je kvalita s jakou jsou zhotoveny. Mnohdy se setkáváme s velice jednoduchým provedením, které je i přesto udělané s citem a tím hodnotnější, než jiné ledabyle provedené nebo doplňky přeplácané hodiny.
Ad 6: Kromě hodinových rysek pro pravý sluneční čas, může číselník obsahovat i hodinové rysky pro čas uplynulý od východu Slunce či čas zbývající do jeho západu. Hodinové rysky mohou být vhodně doplněné i analemmou či dalšími údaji, jako například o délce dne a noci. Velmi často jsou součástí číselníku také datové křivky pro určení polohy Slunce ve zvěrokruhu.
Ad 7: Volba materiálu a vlastní barevné provedení má velký vliv na čitelnost hodin, stejně jako vhodnost vybavení číselníku dalšími gnómickými prvky, jako jsou jiné časové systémy a datové křivky. Použitím více časových systémů se velice často stává číselník nečitelný. Někdy se proto setkáváme s řešením používajícím několika samostatných číselníků.
Ad 8: Způsob označení jednotlivých prvků číselníku je nutno volit s ohledem na správnou čitelnost. Také volby stylu jednotlivých symbolů a jejich umístění nesmí narušovat celkový vzhled číselníku.
Ad 9: Většina typů slunečních hodin musí být navržena s ohledem na zeměpisnou šířku a délku stanoviště, případně natočení a sklonu roviny číselníku.
I když jsou hodiny provedené přesně, vhodně a přehledně, je velice důležité jejich správné nastavení, které spočívá hlavně v jejich natočení ke světovým stranám a sklonu ukazatele.
Při použití číselníku pro pravý místní sluneční čas musí být polední ryska u svislých hodin na svislicí pod patou ukazatele. U vodorovných hodin tato přímka směřuje k severu.
Při použití šikmého ukazatele, který musí být rovnoběžný se zemskou osou, se pata ukazatele nachází v průsečíku prodloužených hodinových rysek.
Datové čáry, jsou-li použité, musí být vykresleny jako hyperboly. To se netýká čáry pro jarní a podzimní rovnodennost, která je na rovinné ploše vždy jako přímka a navíc při konstrukci číselníku na přesně jižní stěně je rovnoběžná s rovinou obzoru.
Pro správnou funkci slunečních hodin je tento bod asi nejdůležitější.
Ad 10: Je dobré když jsou součástí hodin další doplňkové informace, které objasní funkci a použití slunečních hodin běžnému kolemjdoucímu. K doplňkům patří také tabulka či graf časové rovnice a hodnota korekce na zeměpisnou délku, umožňující převod času indikovaného hodinami na čas občanský. Někdy je číselník navržen již s korekcí na zeměpisnou délku, takže ukazují pravý sluneční čas pásmového poledníku. Tento číselník poznáme podle toho, že značka pro dvanáctou hodinu je posunuta oproti polední přímce napravo, je-li stanoviště východně od pásmového poledníku či nalevo je-li západně. Je možné se setkat i s vyznačením polední přímky u takto navrženého číselníku.

Jaromír Ciesla 11-2010

Na úvod